Letos se pozorovatelská expedice a seminář Společnosti pro meziplanetární hmotu konal netradičně v zimě a tak jsme měli možnost pozorovat maximum meteorického roje Geminid. Akce se konala v Beskydech, přesněji ve vznikající Beskydské oblasti tmavé oblohy.

Kostel na Gruni, foto: M. Mašek

Hlavním cílem letošní expedice byla kalibrace meteorického radaru „Kákonovců“. Ten funguje tak, že přijímá vzdálený radarový vysílač, který ovšem z naší polohy není slyšitelný. Průlet meteoru ionizuje vzduch a ten pak funguje jako jakési „zrcadlo“. Aparatura k tomuto je velmi triviální, stačí jen zdroj elektřiny, počítač, přijímač a jednoduchá anténa. Radar meteory úspěšně detekuje, avšak v současnosti neumí určit jejich dráhu. Úkolem tedy bylo, pokusit se o ztotožnění opticky pozorovaných meteorů s radiovými. A nebylo lepšího místa, než hřeben Gruně, kam se sjeli pozorovatelé Společnosti pro meziplanetární hmotu. Zároveň je opodál umístěna kamera sítě CEMeNT na Bílém kříži.

Radar na střeše auta, foto: J. Kondziolka

Pozorovací stanoviště, foto: M. Mašek

Počasí nám letos přálo jen částečně – prvotní pesimistické odhady se nevyplnily a tak nám v noci kolem maxima tu a tam přecházela nějaká vysoká oblačnost, avšak většinu času bylo alespoň 70% jižní části oblohy jasné. V „úžasných“ -10 °C jsme vyrazili na stanoviště, kde jsme si vyhrabali ve sněhu místa k pozorování. Na autě, které také sloužilo jako zdroj elektřiny, jsme postavili anténu radaru a pozorování mohlo začít. Hlavní organizátor tohoto pozorování Jakub Kákona k tomu říká: „Bohužel se nepodařilo naladit přijímač radaru včas před maximem Geminid. Důvodem byla zřejmě velká změna teploty. V době před maximem venkovní teplota klesla hluboko pod bod mrazu. Další noc se sice přijímač naladit podařilo, ale to se již obloha zatáhla a nebylo možné pokračovat v optickém pozorování. Mohli jsme tedy pouze porovnat počty registrovaných meteorů oproti radiovým stanicím umístěným více na západ. Na dané kótě bylo pozorováno ¾ meteorů například oproti stanici v Českých Budějovicích. V absolutních hodnotách to znamená 17 až 63 meteorů za hodinu (15. 12., tedy mimo maximum Geminid). Během pozorování 15. 12. byly mimo jiné zachyceny dva „radiové bolidy“. Jeden z nich byl pozorován také stanicí sítě SMRST ve Vsetíně na jiné vlnové délce.“

Meteor na radaru na ZIPEXu

.. a tentýž meteor ze Vsetína

Onu další noc po maximu, tedy 15.12 jsme učinili pokus o výjezd za jasnou oblohou. Hřebeny Beskyd totiž halila hustá čepice, ale mimo hory ještě zbývalo asi dvouhodinové okno před příchodem oblačnosti ze západu. Vyrazili jsme tedy směrem na Čeladnou. Na místě však Jakub Koukal chtěl ještě kousek na jih a tak jsme zamířili ke golfovým hřištím, kde měla být díra mezi orografickými mraky. Bohužel na místě samém foukal vítr síly orkánu, který znemožňoval ustavení kamery. Prorazili jsme tedy tvořící se závěje a zvolili plán B, zamířit ke známým na chalupu cca 2 km daleko. Tam jsme je v noci „přepadli“, požádali o elektřinu a v závětří postavili kameru. Ta fungovala asi 5 minut a poté už přišly mraky. Naštěstí ne všechny kamery sítě CEMeNT měly stejnou smůlu a tak se Jakubovi Koukalovi podařilo zjistit 1330 vícestaničních drah Geminid.

Další den, tedy v sobotu se konal seminář. Přednášky se týkaly zejména komet a pozorování meteorů. Mimo oficiální téma promluvil Jan Kondziolka o Beskydské oblasti tmavé oblohy (protože se seminář koná právě v ní) a Milada Moudrá o měření jasu oblohy pomocí digitální zrcadlovky. Největší diskuzi však rozpoutal příspěvek Martina Kákony o jejich radarovém pozorování meteorů, vznikly nové myšlenky a podněty ke spolupráci.

Milada Moudrá přednášející o celooblohové kameře na měření světelného znečištění vyfocená celooblohovou kamerou na měření světelného znečištění :-) Foto: J. Kondziolka

Akce se zúčastnilo 20 pozorovatelů, což je solidní účast a tak nezbývá než doufat, že po březnovém vyhlášení Beskydské oblasti tmavé oblohy bude takovýchto akcí jen přibývat.